Historický exkurz do továrny Rotter

Obec Vír má svoji historii úzce spjatou s továrnou "Rotter". Každý ze starousedlíků má v rodině někoho, kdo zde pracoval. Příběh továrny tak má stále dosti pamětníků. Osudy "Rotteru" a lidí s ním spojených ale nebyly vždy veselé, stejně jako různá údobí naší historie. Lidským příběhům se budeme podrobněji věnovat příště. V kontextu současné revitalizace areálu nás nyní zajímají stavební a projektové změny, které vždy reagovaly na aktuální potřeby a možnosti. Připomeňme si zde několik milníků továrny ve Víru.

Řeka je důležitým krajinotvorným prvkem. Koryta řek a jejich okolí každoročně doznávají změn. Jak se mění řeka, mění se i život kolem ní. Od počátku věků lákají vodní toky k osídlování břehů a niv. Koncentrace přírodních a kulturních vlivů zde vede k dynamičtějšímu běhu událostí, které jsou z pohledu historie zaznamenáníhodné. Nejinak je tomu i ve Víru v údolí Svratky. Už samotný název obce je odvozován od vodního víru, který se tvořil v zátočině pod skalním útvarem dnes nazývaným Vířina.

1913

Rozvoj průmyslu v 18. a 19. století přinesl řekám další význam a intenzifikaci výstavby. Od této doby se také datují zmínky o továrně ve Víru. V místě továrny stával původně mlýn, tzv. Horní hamr. Mlýn vystřídal více majitelů, než jej v roce 1911 zakoupil Sigmund Wallner, podnikající v textilní výrobě v Bystřici nad Pernštejnem. Společníkem mu byl Josef Rotter z Brna (pozn.: firma Wallner et Rotter byla zapsána Zemským soudem v Brně do obchodního rejstříku Krajského soudu v Jihlavě roku 1910), jehož jméno nesla továrna donedávna. Vodní zdroj plánovali využít pro pohon tkalcovských strojů. Přestavba mlýna na textilní výrobu byla hotova v roce 1913, od kterého datujeme "založení továrny".

"Tkalcovnu pohánělo vodní kolo. Utkané zboží se vozilo na úpravu do Brna koňmi. (...) Když tento podnik vyhořel, zřídili si ve Víru vlastní úpravnu. Nové provozní místnosti byly zbudovány z maštalí a chlévů a po dalších úpravách sloužily údržbě a provozu. (...) Snovalo se na strojích i ručně. Tkalo se stále ještě i po domech. (...) V roce 1921 pracovalo již v textilu 200 pracovníků." (Havlová, 2008, s. 136-137)

1922

Zásadním milníkem továrny se stala instalace turbíny v roce 1922. Ta si vyžádala opravu náhonu. Současně s mlýnem bylo dříve zakoupeno i vodní právo. Povolení k nezbytnému zvýšení stavu vody firma Wallner et Rotter od obce získala a mohla využít turbínu k pohonu přádelny i úpravny. Druhá turbína byla instalována až později během velké přestavby po roce 1940.

1940

Rokem 1940 končí jedna etapa továrny, která byla spojena s osobou zakladatele Josefa Rottera. Ten byl i s manželkou pro svůj židovský původ odvezen do Osvětimi, kde o dva roky později umírá v plynové komoře. V projektu Továrna Vír hledáme vhodné a důstojné místo pro připomenutí jeho památky. Pod německou správou došlo k výrazné přestavbě areálu. Byl zrušen "náhon na kolo", který nahradila druhá turbína, vyrostl nový trakt továrny i další budovy a sklady, opravena byla původní tkalcovna a úpravna. Prvním poválečným správcem se stal syn Sigmunda Wallnera (resp. Zikmunda Valnera) Jan, který bojoval proti nacistům v Anglii a Francii. Roku 1948 byla vírská textilka znárodněna.

1948

Zcela zásadní se pro Vír stala stavba přehrady, po které již nehrozily obci záplavy. Výrazně se však změnil krajinný ráz, začalo se s výstvabou nezbytné infrastruktury (betonárky, ubytovací kapacity apod.), zaplavena byla obec Chudobín a osada Hamry. Vodní právo náležející k továrně a dvěma turbínám malé vodní elektrárny bylo zachováno.

"První myšlenky na stavbu několika menších přehrad na řece Svratce se objevily již v roce 1911. Uvažovalo se o nádržích nad Brnem u Kníniček (postavena v letech 1936 až 1941), u Víru a u Borovnice (záměr nerealizován). Místo pro přehradu bylo vybráno na 114,9 km toku řeky v jednom z nejužších míst údolí. Práce na projektové přípravě byly zahájeny již v roce 1938, byly však přerušeny druhou světovou válkou. Novým impulsem byla ničivá povodeň v březnu roku 1941. (...) Přes poválečné problémy byla stavba dne 14. května 1946 výměrem Zemského úřadu v Brně povolena a práce na stavbě byly v roce 1947 zahájeny. (...) V září 1948 Zemský národní výbor v Brně schválil výměr, kterým povoloval zvýšení přehradní zdi o 7,60 m na 75m a délky hráze v koruně na 390 m. Tím se také zvětšila zátopová plocha z původních 170 ha na 232 ha při nejvyšším stavu vody v jezeře. To vedlo i k následným změnám v projektech jak pod hrází, tak i v zátopové oblasti, která dosahuje až k obci Dalečín, délka jezera je cca 10 km." (Černý, 2012)

Únor 1948 je nechvalně znám "znárodněním". Továrně přinesla nová správa jak jinak než pokrok. "Vybudována byla nová závodní kuchyně v přízemí a v patře byly upraveny místnosti pro kanceláře. Rekonstruováno bylo elektrické osvětlení, ústřední topení a zbudováno čerpadlo na pitnou vodu." (Havlová, 2008)

1976

V roce 1976 byla zahájena projektová příprava na výstavbu nové kotelny, jejíž součástí je i 48 metrů vysoký komín, který se zachoval dodnes. Nahradil tak komín z roku 1923, který stavěl vídeňský mistr Biebl během rekonstrukce kotelny. Ten měřil 25 metrů a "padlo na něj" 6 vagónů cihel. Zásadnější oprava komína, který už neslouží původnímu účelu, je však výraznou dominantou areálu, nás čeká i v příštím roce. Jelikož plánujeme otevřít část areálu veřejnosti, bude nutné zabezpečit vrchní část, která se viditelně vychýlila.

1992

Stavebně se po Sametové revoluci roku 1989 v areálu již tolik změn nedělo. Firma Rotter, která byla specializovaná na výrobu maskovacích pokryvů pro armádu, hledá své místo na trhu a výrazněji kooperuje se zahraničními partnery. Náhradní výroba se zaměřovala jednu dobu na bytové textýlie, ale někdo si může pamatovat i strojírenskou produkci pro brněnský Zetor. Během celé novodobé historie bojuje firma o zachování provozu. V roce 2013 je dobojováno a areál začíná chátrat.

2022

Areál továrny ve Víru, ve které již řadu let neprobíhá výroba, kupuje společnost Údolí Svratky. Firma Rotter s.r.o., jelikož již nevykovává původní textilní výrobu, se přejmenovává na Positive Power s.r.o. a začíná proces postupného oživování továrny směřující pomocí současných technologií a postupů k tradičním lokálním principům fungování. Současnost a budoucnost továrny sledujte na Údolí Svratky.

 

  • Foto: Věra Matušková (archiv), Marek Klusák (web), Tom Nováček (Údolí Svratky
  • Text: Robert Šimice, Jarmila Havlová (Vír v údolí Svratky, 2008), Jaroslav Černý (www.prehradavir.cz)

Zpět na přehled

Komentáře

Žádné příspěvky

Přidat příspěvek

Maximální počet znaků pro zprávu je 1000. Napsáno znaků: 0
Není povoleno vkládání HTML.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (8.6 + 49.6) *

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Nahoru